Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Super psaní, super počtení, musí to být krása takový kroj...

Já mám fotku v kroji jako holka na maškarním, ale kroj je chudobný :-)

0 0
možnosti
Foto

Děkuji za pochvalu. Moc jsem si to užila. A protože jsou to babské hody, je nás tam celkem dost bab :-)...od maminek až po babičky, tak třeba na sebe ještě nějaký bohatší z půjčovny obléknete! :-)

0 0
možnosti
Foto

Jako malá jsem taky měla kroj, valašský. Naše maminka tehdy vedla "taneční krůžek", mně přisoudili toho největšího tanečníka. Sice se mi moc líbil, bylo to však jen jednostranné, co bych taky čekala v šesti letech.;-D

Jsem ráda, že tam u Vás tradice pokračují, krásné povídáníR^

1 0
možnosti
Foto

Tak nevím, jestli odešlo mé poděkování za vaši zpětnou vazbu.:-) V každém případě, pro jistotu ještě jednou děkuji...a mám radost, že i omladina má své hody.

1 0
možnosti

První "malý" kroj mně maminka oblékla v pěti letech (1948) a se čtyřletým šohajem jsme šli v čele krojované svatby. Jak šel čas, "dospělý" kroj jsem po prodeji opravdu oplakala. Maminka suše pronesla - co řveš (pláčeš), budeš v něm chodit v Brně nakupovat? Tož čí sú hody, Vaše !:-)

1 0
možnosti
Foto

Krásný příspěvek, děkuji! :-)...dnes bych ho taky oplakala. Závidím babám ;-D, které mají vlastní kroj!

0 0
možnosti
  • Počet článků 36
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 619x
Kdo jsem ? Jako dítě jsem si umazala čepici a bála se přijít domů. Napadlo mě, obrátit ji rubem nahoru. A bylo to! Byla čistá. Od té doby, když je můj život těžký, smutný a plný starostí, obrátím ho jako čepici. Takže, kdo jsem? Blondýna s hlavou naruby! :-)