Venkov je ráj...až na tu čistou špínu

2. 04. 2020 8:22:17
Pupíkův venkovský domek mi učaroval hojností - plnou spižírnou, ledničkou a mražákem, než jsem šlápla na hrábě a do prvního slepičáku...(psal se únor př.k. – před koronavirem)

Hned po ránu, plná radosti a štěstí, že mě Pupíček má, jsem dostala skvělý nápad. Trošku ho postarším. Potichu jsem vylezla z postele, bylo sice teprve devět, jenže ten nápad byl tak ohromný, že jsem si přivstala.

Fakt, sama sebe často obdivuji. Na druhou stranu vím, jak těžké je žít s tolika šarmem, vtipem a inteligencí, navíc jako blondýnka.

Zlehka, po špičkách jsem vešla do obyváku, Pupíček seděl u zapnutého monitoru.

„Bubububu!“

Pupík vyskočil, vzápětí dopadl zpátky do sedačky, v očích děs. Málem měl z toho smrt. Se smíchem jsem odešla do koupelny. Ten mě při pohledu do zrcadla rychle přešel. Mohli jsme to mít za sebou oba. Pravda, možná jsem to trošku přehnala, bububu bylo zbytečné.

Obraz v zrcadle jsem vylepšila a zamířila do kuchyně.

Tam mě čekal další šok. Stůl prázdný, sporák studený, miláček ve dveřích, v kabátě, s taškou přes ramena.

„Proboha, neopouštěj mě!“ zavzlykala jsem a padla mu kolem krku.

„Proč bych tě opouštěl? Navíc, bydlíš ty u mě, Zlato.“

Tak to vidíte, ještě mi bude vyčítat, že tu není sám. O koho by se staral, no řekněte? Měla jsem slzy na krajíčku, jenže potom bych nemohla brečet kvůli snídani. Hrozilo, že pokud si ji jednou jedinkrát nachystám sama, přijde o způsob, jak mi projevovat lásku. Co pak? Ta představa mě natolik vyděsila, že jsem se rozplakala.

„Tolik jsem zase neřekl.“

„Ty už mě nemáš rád, medvídku?“

„Snídani máš v ledničce.“

Obložený talíř, paráda! Představa samoty musí být strašná.

To je, panečku, dobrota. Šunka, sýr, moje milované olivy, rajčátka, vajíčko na hniličku a k tomu čerstvý chleba. Vzdušný polibek letěl ke dveřím.

Někdy těm lidem, kteří se mají o koho starat, závidím. Často si v myšlenkách představuji ten nádherný pocit radosti, který medvídka zaplavuje, když vyjíždí brzy ráno do vedlejší vsi pro čerstvé pečivo. Tak ráda bych něco podobného prožila, ale nemohu, vzala bych mu všechno, pro co žije. Tak zlá nejsem. Proto se ve jménu lásky obětuji.

„K obědu si něco ohřej,“ zaznělo z chodby, pak práskly dveře a domem se rozhostilo ticho.

Úplně mi to vypadlo z hlavy, jede s kamarády na chovatelskou výstavu.

V tu chvíli mě zachvátila panika. Já to nějak přežiju, ale co je nejhorší – musím se postarat o zvířata!

Z medvídka se stal, po té co začal bydlet na venkově, hospodář. To bude tím čerstvým vzduchem. Tajně doufám, že až se ho pořádně naloká, tak ho to přejde. Jenže, plíce se mu roztahují pomalu, takže už stihl kde co přitáhnout. Začalo to kačerem, k němu přibyly dvě kačeny, pak kohout a slepice a teď, máme dokonce ve chlévě prase.

Dal za selátko láhev rumu. Tu moji. Celý týden jsem pila jen colu. Kvůli blbýmu praseti.

Po snídani jsem obula gumáky a šla obstarat hospodářství. Bylo skoro poledne, času nebylo nazbyt.

Nejdřív dám slepicím a posbírám vajíčka. Ten, kdo byl už někdy na venkově, tuší, kolik práce na mě čekalo. Ovšem lepší by bylo říct, že si ani zdaleka nedokáže představit, jak těžký úkol přede mnou stál.

Kohout už číhal u brány. Měřil si mě zlostným pohledem, poskakoval, natahoval krk a vypínal hruď, peří kolem hlavy mu klesalo a stoupalo, občas zahrabal a do toho všeho neuvěřitelně výhružně kdákal.

„Pipí,“ začala jsem po dobrém. „Ty nechceš nažrat?“ Byl úplně jiný než já. Nechtěl. Mezi mnou a krmítkem stála branka a načepýřený kohout.

„Dobře, trhni si,“ položila jsem kbelík se zbytky na zem, když trochu vytráví, ani jeho, ani slepic, neubude.

Alespoň seberu vajíčka. Potichu jsem otevřela zadní dvířka kurníku. To bych vám přála vidět. Takový svinčík! Všude nasráno, sláma rozházená, rozhrabaná. To tam mám jako jít? Ve svých značkových gumáčcích? Kohout nakoukl dovnitř a já práskla dvířky.

„Znáš kohouta na víně?“ byla moje poslední výhrůžka. Místo zděšení vítězně zakokrhal.

Pak jsem dostala skvělý nápad. Jak už dobře víte, není to u mě nic neobvyklého. Koupím slepicím záchod. Ve zvířecích potřebách ho určitě mají. Když můžou mít kočičí, proč by neměli slepičí. Miláček chce sedlačit, ale základní, nejdůležitější věci jako je hygiena jdou mimo něj. Klasický chlap.

A protože byl čas oběda, vrátila jsem se do domu.

Chvíli jsem koukala do lednice, ale všechny potraviny potřebovaly ke zpracování mužskou ruku. Tak jsem si nakonec, jak mi miláček poradil, něco ohřála. Chleba v topinkovači. Všechna ta dřina mě natolik zmohla, víčka po dobrém obědě ztěžkla a já usnula. Když jsem se probudila, venku byla tma. Je jasné, že po tmě se vajíčka blbě hledají. Ještě nějaké rozbiju. A zase přišel nápad. Ráno dám do kurníku slepicím plato, a až bude plné, dám ho rovnou do lednice. Jak by to v těch velkochovech jinak dělali? U všeho se musí přemýšlet.

Báječný pocit ze skvěle zvládnutých úkolů mi kazilo jen prase. Řvalo ve chlévě hladem a další spánek ani miláček, nepřicházeli.

Znenadání jsem se rozhodla k nevídanému činu. Vzala jsem připravené krmení a dala ho praseti do žlabu. Já vím, jsem úžasná. Pocit hrdosti zaplavil moji hruď.

V tom zazvonil telefon. Pupíček! Prý, ať za ním přijdu do hospody, už se vrátil a sedí tam s kamarády.

Nakonec, po celodenní dřině si jedno zasloužím. A navíc to bude skvělá příležitost popovídat si s ostatními hospodáři. Když jsem to tak dneska viděla, mám spoustu skvělých chovatelských nápadů.

Autor: Ivana Klíma Šotnarová | čtvrtek 2.4.2020 8:22 | karma článku: 12.86 | přečteno: 499x

Další články blogera

Ivana Klíma Šotnarová

...a zase bude po mém!

Nevím, proč se s takovou oblibou říká, víc hlav víc ví. Naštěstí dáme s Pupíkem dohromady jen dvě a i to je až až. Zvláště, když má každá jiný názor a zároveň si myslí, že ten správný. Jenže ten správný může být jen jeden. Ten můj

5.11.2022 v 16:49 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 765 | Diskuse

Ivana Klíma Šotnarová

Naleju ti čistého vína

„Panečku, to jsem se ale dobře vdala.“ „Zato já jsem dopadl,“ kontroval Pupík, když dával na stůl vajíčka na hniličku, chlebík, máslo a obložený talíř.

30.10.2022 v 8:47 | Karma článku: 17.61 | Přečteno: 620 | Diskuse

Ivana Klíma Šotnarová

Veselé koniny z té naší rodiny III.

Názorná ukázku, jak to u nás chodí. Je to fajn, když se dva lidé umí společně zasmát. I když, jak nad tím přemýšlím, občas se směje jen jeden...

2.1.2022 v 17:37 | Karma článku: 19.23 | Přečteno: 589 | Diskuse

Ivana Klíma Šotnarová

Veselé koniny z té naší rodiny II.

Názorná ukázku, jak to u nás chodí. Je to fajn, když se dva lidé umí společně zasmát. I když, jak nad tím přemýšlím, občas se směje jen jeden...

26.12.2021 v 9:51 | Karma článku: 18.03 | Přečteno: 610 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Lenka Prokopová

Jarní prázdniny

Máme za sebou jarňáky. Čas, kdy se rodiny přesouvají do jiných regionů nebo do Alp. Čas, který český rodič zpravidla tráví se svými ratolestmi zimními radovánkami. Čas, kdy můžeme být jako rodina spolu.

18.3.2024 v 22:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ivana Dianová

Dvě ženy v jedné posteli

Je to méně přirozené než když se v posteli nachází muž a žena? Zažila jsem oboje a zjistila, že přirozené jsou obě možnosti, ale s mužem je to jednodušší.

15.3.2024 v 0:14 | Karma článku: 27.04 | Přečteno: 984 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXVII.

Společenský život je osvědčeným lékem na splíny, byť v aktuálním abstinenčním modulu s omezenou účinností.

14.3.2024 v 20:31 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 222 |

Lucie Vacková

Viléme, Hynku, Jarmilo! Co to jen na mě leze?

Postupně jsem vyloučila chřipku, virózu, anginu, kovid, neštovice, černý kašel, vši, svrab i záškrt - prostě všechno, co může jeden schytat, pokud pracovní dny tráví v narvané školní třídě.

14.3.2024 v 17:21 | Karma článku: 17.17 | Přečteno: 339 | Diskuse

Lenka Prokopová

Máme psa aneb Moje psí omyly

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Pořídili jsme si tedy nejlepšího přítele. Zatím to vypadá, že je to přátelství naoko.

12.3.2024 v 12:11 | Karma článku: 21.29 | Přečteno: 556 | Diskuse
Počet článků 35 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 596

Kdo jsem ? Jako dítě jsem si umazala čepici a bála se přijít domů. Napadlo mě, obrátit ji rubem nahoru. A bylo to! Byla čistá. Od té doby, když je můj život těžký, smutný a plný starostí, obrátím ho jako čepici. Takže, kdo jsem? Blondýna s hlavou naruby! :-)

 

 

 

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...